Je to strašně zvláštní. Před šesti měsíci jsem se tady zastavila a zkusila si napsat článek s chatem. A moc mě to tedy nebavilo. Ale přišlo mi několik reakcí, že vám to chybělo. Takže to podle všeho bavilo ostatní o dost více než mě. Každopádně jsem tady zpátky a opět se starým spotřebovaným od opotřebované blogeríny. Ale píšu si to vlastními rukami, pojďme se u toho trošku zastavit.
Zhruba před rokem a půl jsem z tohoto blogu vyšuměla, úplně jsem nechtěla, ale okolnosti mi nějak nepřály. Přestala mi totiž fungovat pravá ruka. Pokud nejste pravidelnými diváky mého nejčastěji čtvrtečního občasníku na instagramu, což podle sledovanosti hádám, že až tak nejste, tak to trošku zrekapituluji. Ne že bych měla pocit, že to potřebujete, ale protože se mi chce.
Nedokážu ovládat pravou ruku. Prošla jsem si kolečko u doktorů, praktik, neuro, EMG, magnety několikrát, EEG opakovaně. Diagnóza se víceméně morfovala přes nějaké ty skřípnuté nervy (brnkačka, to zvládnu), rakovinu (tvl do dvou let umřu – to jsem si diagnostikovala sama), epilepsii (jako chápu, EEG jsem už kdysi měla hraniční, ale jsem nikdy neměla záchvat), neepileptické záchvaty (tvl tak o tom nic nevím, co to je) až po víceméně nyní trvalou: disfunkčnost pravé horní končetiny (a o tom vím ještě méně).
Možná stejně jako já, vlastně nevíte, co to je. Je to situace, kdy si můj mozek myslí, že to, jak se chová moje pravá ruka, je naprosto v pořádku, i když to až tak v pořádku není. Já tedy chci položit ruku na klávesnici (umím psát všemi deseti), nechám na mozku, ať to zařídí. On levou položí úplně normálně na klávesnici, zatímco tu pravou pošle do křeče, ohne ji nahoru zhruba skoro do pravého úhlu a v podstatě jediný prst, který můžu v této chvíli na pravé ruce použít, je palec. Když umíte psát všemi deseti, dost vás rozčiluje, že vám zbyde jen šest prstů, co dokážete ovládat. Navíc na pravé vám zbyde ten nejméně užitečný prst pro psaní na klávesnici.
Neumřu na to. Ale není to léčitelné. Nejspíš se to časem ještě upraví, můj fyzio se tváří, že zatím jde všechno podle plánu, ale je pravda, že mi v tom plánu moc neslibuje. Ale alespoň vymizela bolest, co jsem měla z toho, že nepoužívám ruku standardním způsobem. Asi byste nechtěli vidět, jak třeba něco stříhám nebo krájím. Ve spoustě činností jsem se přeučila na leváka, ale to psaní na klávesnici mi pořád moc nejde.
Taky jsem se vrátila do školy, koupila jsem si obchod, stala se kapitalistou vykořisťovatelem, stěhovala jsem se, odešla jsem od muže, protože jsem potřebovala, aby mi řekl, že to bude dobré a že neumřu, a on potřeboval, abych spolehlivě umývala nádobí. Tyto dvě potřeby mi přišly natolik neslučitelné, že jsem se stěhovala, musela řešit přidružené záležitosti a podobné. No prostě blog nebyl priorita a musím říct, že asi hned tak priorita nebude.
Ale mně to tady chybí. A tak jsem zase tady, terapeutické okénko jsem si už sepsala, tak pojďme na věc. Toto spotřebované je za červenec a srpen v minulém roce. Bylo to přesně období magnetických rezonancí a EEG, tak proto jsem asi měla teď pocit a potřebu toho vypsaného srdíčka… Za tyto dva měsíce jsem pak nakoupila 10 kusů. A spotřebovala jsem 28 kusů, nebo tedy něco z toho byla rozbitá a špatná dekorativka, nějaké rozbité pudry a zlomené rtěnky a tak.




Christophe Robin Cleansing Thickening Paste
Za mě je prostě Christophe Robin fakt skvělý. Kupuji si ho opakovaně a vlastně nevím, jestli mám raději tuto verzi, tu solnou nebo tu s rhasoulem? Nevím. Co vím, která mi voní nejvíc. A to je asi tato verze pro hustší vlasy. Zas jako na hustější vlasy to asi spíš nefunguje, ale voní to krásně, pánsky, arabsky, výrazně.
Navíc tyto šampony jsou prostě zábavné na používání, umývají fakt dobře a snad všechny mi dodávají objem, hlavně takový ten objem od kořínků. Vím, že jsou piksly dražší. taky mi je líto, že jejich domovská stránka uvízla v brexitu a přestala posílat k nám. I tak ale vím, že si toto někdy pořídím znovu.
Christophe Robin koupíte třeba na Notino. Ale vypadá to, že tato verze se už neprodává/nevyrábí.
(koupila jsem na notino)
Niod Copper Amino Isolate Serum 3 1:1
Jsem velkým fanouškem tohoto séra, ostatně má i tady na blogu recenzi. Nejsem si tedy úplně jistá, že je až tak na vrásky, nevím, čím jsem starší, tím víc mám pocit, že na vrásky asi není nic, navíc mi vrásky nevadí. Zpomalená regenerace, pleť bez barvy, zašedlost a unavenost mi totiž vadí o dost více. No a přesně na to CAIS funguje. Ať už tekuté sérum nebo ten modrý gel. Prostě funguje to.
Je to docela drahá záležitost, ale stojí za každé euro, hlavně když to koupíte v akci. Lepší tedy než sérum je lipid 1%, ale když není lipid, tak sérum je taky fajn
(koupené na Deciem)


Moonshot Micro Correctfit Cushion
Hodně dlouho jsem chtěla vyzkoušet některý cushion makeup, pořád jsem vybírala a nakonec jsem podle mě přebrala. Možná jsem si měla koupit známější značku, ale já už pak měla vybírání plné zuby, tak jsem koupila, co bylo v akci, hlavně abych to už konečně zkusila. Jako toto. No a tak nějak mě to odradilo od jakéhokoliv dalšího cushionu.
Hlavním problémem mi přišlo to, že to moc nekryje. Jako po první vrstvě je to jako nic a já si odmítám mazat víc než jednu. Přišlo mi navíc, co to tak jako skoro až zvýraznilo texturu pleti. A na mojí pleti to ani moc nedrželo, jako bonus se to balení strašně rychle spotřebovalo. Tak celkově to podle mě za peníze a námahu nestálo.
(koupené na yesstyle)
Benton Fermentatiton Essence
První esence jsou asi mým nejoblíbenějším produktem asijské kosmetiky. Většina těch nejznámějších first essences jsou ale dost drahých, jako třeba Misha, takže jsem časem modifikovala a začala jako first esenci používal jakoukoliv esenci, třeba tuto.
Benton byl průměrný, dostatečně tekutý, aby to fungovalo, hezky hydratoval, dobře spolupracoval se vší ostatní kosmetikou. Balení mi přišlo docela malé, až bůhví jakých účinků jsem si nevšimla. A tak celkově spíš preferuji dražší Misha, tohle bych si znovu nekoupila.
(koupené na iherb)



Oskia Nutri-bronze Adaptive Sheer Tinted Serum
Jak jsem tady víc nebyla než byla, tak si teď neuvědomuji, jestli jsem vám to už říkala. Protože toto bylo neuvěřitelně dojemné. Nejdřív začneme tím, že tento bronzující fluid zbožňuji, na pleti vypadá neodolatelně, moc nekryje, ale rozjasní a prostě vypadám mladší. Vyzkoušela jsem několik vzorečků, až jsem si nakonec koupila plné balení, přesně toto. A ještě bych dodala, že to rozhodně není levná záležitost a lahvička vyjde až na dva tisíce.
Celá nadšená jsem si rozbalila drahou lahvičku, poprvé jsem ji použila a bylo to krásné. A když jsem si ji vzala do ruky druhý den znovu, tak mi spadla na dlaždičky a rozbila se. Z toho jsem byla dost smutná, přendala jsem sice hmotu do kelímků a dál používala celé léto, ale stejné to už nebylo. To se stalo někdy v červenci. V srpnu mám pak narozeniny a já si rozbalila dárek od svých dcer a tam byla nová lahvička Oskia. Úplně mě to dojalo, že musely najít, kde to koupit (a Oskia není úplně snadno dostupná, ve Fannu už to ani nemají), musely vymyslet, jak to objednat na cultbeauty, přemluvily mého otce, jak jim to zaplatí kartou, pro něj to bylo také poprvé, vlastně musely i nenápadně zjistit, co se mi to vlastně rozbilo, nevím, jestli si schovaly tu lahvičku, co jsem ji vyhodila… no celé to bylo strašně dojemné, nečekala jsem to, překvapilo mě to a nejspíš to byl nejlepší narozeninový dárek všech dob.
(já tu svoji rozbitou koupila na spacenk)
🙂
Chybí mi Vaše tipy, co nekoupit!
Moc se opatrujte. Preju hodně zdraví.