Jaký používat opalovací krém? Na opalovací krémy jsem vždycky bývala lempl. A řeším to až teď s věkem. Bohužel. Protože to samozřejmě řeším až po tom, co jsem si všimla, že mi vyskakují takové různé skvrny hlavně na rukách a ramenou. Nejsou to pihy. Ty mi vyskakují odjakživa a nevadí mi. Je to spíš jako nějaké maskáčové maskování, taková nesouvislá skvrna velikosti okurky, co mi jde od ramene po loket, je nepravidelná, jen o kousek tmavší, než je moje obvyklá barva, jak flekaté opálení, a jako já s tím přežiji, ale úplně to nežeru. Rozumíme si?
To samé vlastně na obličeji, tam důsledně nosím opalovací krém až po tom, co se objevily letní skvrny, co nejsou pihy, asi tak před deseti lety. To mě tak jako přivádí k zamyšlení, jestli kdybych třeba náhodou fakt nosila svědomitě opalovací krém už od patnácti, jestli bych všechny tyhle skvrny měla. Třeba ne… a proto vám důsledně doporučuji nosit opalovací krém. Alespoň dvacítku, na obličej bych pod SPF30 nešla. Důležité je ho nanášet v dostatečném množství a taky pravidelně. To je takový opalovací základ. No a nedávno jsem se zamyslela i nad pokročilým nastavením svého opalovacího krému…
Je tedy lepší chemický, nebo fyzický filtr?
Z mého pohledu naprostého laika mi to je jedno. Dokud mi chemický filtr neucpává póry, tak mi to je jedno. Což je pravda, že některé opalovací krémy s chemickou ochranou ucpávat můžou, ale jsem měla v tomto ohledu nejspíš štěstí a za posledních třeba deset let mě neucpalo nikdy nic. Ani chemické, ani fyzické.
Jasně chemické filtry nemají úplně dobrou pověst a někteří výrobci přírodní kosmetiky dělají, jak kdyby vás namazání chemickým krémem mělo poznamenat do konce života. Protože chemikálie se vstřebají a proudí krevním řečištěm… a prostě to nepřežijete. Tak tomu úplně nevěřím (a vyjádřím se k tomu ještě o kousek dál). To ale nic nemění na tom, že opalovací krémy s přírodním složením, tedy bez chemických filtrů, mám ráda a klidně jim dám přednost před konvenčními. A jindy mám raději ty konvenční, protože se lépe vsakují a nebývají tak mastné.
Pokud jde o rozdíly mezi filtry, tak se traduje jedna taková pověst. Chemické filtry fungují tak, že pohlcují sluneční paprsky. Fyzické filtry tyto paprsky odrážejí. Díky tomu mají fyzické filtry dvě velké výhody. Zaprvé jsou údajně méně potenciálně dráždivé a vhodnější pro citlivou pokožku. Citlivou pokožku nemám, ale moc tomuhle nevěřím.
A za druhé fungují okamžitě, hned po namazání, zatímco chemické se potřebují na pokožce rozložit a pak teprve působí. To ale není tak úplně pravda, protože oba typy filtrů fungují v podstatě stejně. Fyzické ale mají prý i další výhody: lépe drží na pokožce, není je třeba nanášet opakovaně, můžete jich použít méně, no nevím, všechno to jsou spíš jen domněnky. Proti tomu pak ale figuruje jedna velká a dost reálná nevýhoda… totiž bělí.
Proč musím po namazání opalovacím krémem chvilku počkat?
Ty výhody jsou ale takové jakože výhody, které se tradují spíše v tom lifestylovém stylu a které vlastně nebyly úplně potvrzené studiemi. (Tedy kromě toho bělení, to dokážu potvrdit i já v jedné case study o jediném pozorování: ano, opalovací krémy s fyzickými filtry bělí, nemusí, ale dost často dost hodně bělí.) Pěkně je to shrnuté v článku na blogu Kind of Stephen. Jak jsou to vlastně všechno mýty.
- Chemické filtry fungují tak, že absorbují sluneční záření, tím se rozpadají a jsou stále méně efektivní.
- Fyzické odráží záření, ale pouze UVA (to je to, co vás postarší) a ani to ne celé. UVB (to, co spaluje) odráží jen z 5 %, zbytek je absorbován a fyzické filtry se kvůli tomu také rozpadají a stávají se méně účinnými. Musíte je tedy taky mazat v dostatečném množství a opakovaně.
- Není také rozdíl v účinnosti a čekací době, každý opalovací krém byste měli nanést před tím, než jdete ven, a pak třeba 10 minut počkat. Důvod ale není v účinnosti, spíše v tom, že krém se potřebuje vstřebat, aby lépe přilnul k pokožce, a lépe tak chránil.
Jaký je rozdíl mezi UVA a UVB?
Obojí je sluneční záření. Ale rozdílné délky. UVA je to dlouhé, UVB má krátké vlny. UVA poškozuje pokožku a proniká třeba i sklem. UVB spaluje kůži a je mnohem více spojeno se vznikem rakoviny kůže. UVA se řeší teprve krátkou dobu, všichni vždycky řešili spíš UVB, protože jeho účinky jsou hned viditelné. SPF měří ochranu UVB záření, UVA ochrana je měřena jiným způsobem, nejčastěji se označuje písmeny PA.
Ochrana UVA by vás měla zajímat, pokud nechcete vrásky a poškozenou pokožku. Ochrana UVB vás zajímá, když se bojíte rakoviny a snadno se spálíte. Ve výsledku je ale prostě nejlepší si najít opalovací krém s broadspectrum ochranou, protože prostě to chcete.
Ve zkratce:
- UVA: dlouhé vlny, vrásky, proniká sklem, PA
- UVB: krátké vlny, spálená pokožka, rakovina, SPF
- existuje i UVC, které je nej fuj, ale to naštěstí absorbuje atmosféra
Co přesně znamená SPF?
Číslo u SPF se často vykládá jako násobek doby, kdy můžete být na sluníčku. Líp se mi ale líbí toto vysvětlení: Chcete zabránit všem UVB paprskům, aby se dostaly k pokožce. To není tak úplně možné, tak chcete zabránit co největšímu množství. Číslo u SPF udává následovné… pokud máte SPF30, tak jedna třicetina (1/30) paprsků pronikne k pokožce. SPF30 tedy má účinnost 97 %. SPF20 propustí jednu dvacetinu, tedy má účinnost 95 %. SPF50 propustí jednu padesátinu a má účinnost 98 %.
Stačí mi SPF?
Bohužel ale SPF chrání pouze proti UVB záření. Proti UVA, tedy proti tomu záření, co způsobuje vrásky a skvrny a celkově poškozuje pokožku, tak proti tomuto je SPF dost zbytečné. Potřebujete ochranný faktor PA, který se značí jako PA+ až PA++++. Bohužel PA ochrana není až tak propracovaná jako SPF značení. Nejlepší je sáhnout po čemkoliv, co má 4 plusky, protože to znamená, že ochrana má faktor 16 a vyšší. Tohle měření navíc není úplně standardizované, někteří výrobci to značí jinak a je v tom trošku bordel, bohužel se nedozvíte konkrétní číslo jako u SPF. Každopádně je pro mě důležité, abych měla v opalovacím krému alespoň nějaké to PA.
Co to jsou nanočástice a proč to každý řeší?
Nanočástice, to je takový strašák greenwashingu. Fyzické filtry jsou totiž lepší, protože nejsou chemické. Všechno chemické je v přírodní kosmetice fuj. Fyzické filtry ale bohužel bělí, proto výrobci přichází s novými formami fyzických filtrů. A aby nebyl vidět ten bílý povrch, tak vymysleli, že čím menší částice, tím míň to bude vidět. A fakt to víceméně funguje, přírodní opalováky opravdu bělí méně a méně. Byly totiž vymyšleny mikro a nano částice. Jako reakce na tento vylepšovák, který funguje, si ovšem přírodní značky hned vymyslely, že to nefunguje, protože čím menší částice, tím víc to prostupuje do pokožky a škodí.
Prostupují nanočástice nebo chemické složky opalovacích krémů do pokožky?
V tuhle chvíli bych chtěla poznamenat, že nesdílím všeobecnou představu přírodní kosmetiky, že látky v kosmetice jsou schopné prostoupit pokožkou, vstoupit do krve a nějak výrazně v těle škodit. Si vezměte, že by naše pokožka byla opravdu takto prostupná. Takže při každé sprše by nasála vodu jak houba. Venku v lese by nasála mikro kousky jehličí a ve městě zase všechen smog, nanočástice jsou všude a nejen v opalovacím krému a je dost dobře možné, že zrovna vzduchem jedna letí kolem vás. Hlavní kouzlo nanočástic je totiž v tom, že je nevidíte.
Molekulární hmotnost nanočástic zinku je (různá, ale tak například:) 81,4. Oproti molekulární hmotnosti vody, která je 18. Tedy voda je menší a měla by pokožkou prostupovat lépe. Vážíte snad po dlouhé sprše třeba o pět kilo víc díky vší té vodě, co přišla do styku s pokožkou, vsákla se a prostoupila do krve? Víte, jak velký by to byl vůbec průser, kdyby pokožka opravdu fungovala tímhle způsobem?
Zabije mě používání opalovacích krémů s nanočásticemi?
Takže na škodlivost nanočástic já nevěřím. A v opalovacích krémech mi nevadí. Možná jsem trošku skeptická z toho ohledu, že přeci jenom jsou to nové látky, které mají lidskými schopnostmi změněné fyzické a nejspíš i chemické vlastnosti. Z toho vyplývá, že nic nevíme o dlouhodobých účincích na organismus.
Ale pokud ten nanozinek v opalovacím krému nejíte po lžičkách ke snídani, nebo si ho nemažete přímo na sliznice, nebo ho pravidelně nešňupete… tak zatím zastávám názor, že v pohodě. Navíc opalovací krémy jsou vyvíjeny s cílem, aby zůstávaly na pokožce. Ty aktivní látky v opalovacím krému se nemají vstřebávat, mají zůstat na pokožce a tam chránit. By mě zajímalo, který šikulka by vymyslel opalovací krém, co se vsakuje a proniká do pokožky…
Přírodní, nebo konvenční?
Z toho všeho tak nějak vyplývá, že nemám preference u opalovacích krémů. Jako asi vidím jako lepší ty s fyzickými. Na druhou stranu ale chemické opalovací krémy jsou snadnější na používání. Většinou se rychleji vsakují a je to s nimi rychlejší a pohodlnější. Sice ke každému novému opalovacímu krému s chemickými filtry přistupuji s obavami, co kdyby mě to náhodou ucpalo, ale tak vyzkouším a většinou je to v pohodě.
Vlastně když nad tím tak přemýšlím, tak nejčastěji asi nakupuji smíšené, tedy chemické + fyzické. A rozhodně vám tedy nebudu povídat, že od teď jedině přírodní opalovací krémy se zinkem a bez nanozinku. Ostatně jsem si uvědomila, že momentálně nemám v koupelně ani jeden přírodní opalovák. Zklamání což…
(článek přenesen ze starého blogu)
1 thought on “Zabíjí mě nanozinek a další důležité otázky k opalovacím krémům”