6 produktů, které mi dala (a vzala) přírodní kosmetika

Minulý týden jsem si tady zrekapitulovala, co mi přinesla asijská kosmetika. Dneska si dáme rekapitulaci jiné oblasti, tedy co mi přinesla a vzala přírodní kosmetika. Přírodní kosmetiku mám ráda, a pokud to jde, tak se musím přiznat, že u jednotlivých produktů preferuji přírodní složení. Ale ani tak nemám čistě přírodní péči v koupelně, protože prostě ne ve všech případech mi dává právě přírodní kosmetika dostatečný efekt. Jsou ale produkty, kde nedám na přírodní složení dopustit, a myslím si, že jakákoliv umělá složka v těch přírodních je zbytečná.

Pleťové oleje

Abych řekla pravdu, tak nechápu důvod, proč by v pleťovém oleji měly být jiné složky než ty přírodní. Jasně třeba tam chcete nějaké aktivní látky, molekuly, probiotika, vitamíny. Ty mi ale přijde zbytečné dávat do oleje, dávám přednost tomu, když jsou takovéto aktivní modifikované látky v tekutější formě, třeba v séru, v toniku, v esenci, a dokáží tak proniknout lépe do pleti. Takže proč něco takového cpát do oleje a narušovat jeho přírodnost. 

Čistý rostlinný olej mi přijde to nejlepší, co můžete na pleť jen tak namazat. Když si správně vyberete, tak to neucpává póry, vyživuje to, nechává to pleť jemnou a hebkou. Když na to namažete nějaký krém na vodním základě, tak se olej i rychle vsakuje a opravdu si bez něj už nedokážu představit svůj běžný večer. Když pak občas koukám na oleje v obchodech, tak prostě nechápu proč v tom jsou různé silikony, pegy a další látky.

Tohle mi přírodní kosmetika vzala, nedokážu jít jen tak do drogérie a vybrat si olej v roztomilém obalu, abych až doma si uvědomila, že jsou v tom silikony. Normální olej tohle opravdu nepotřebuje. A já jsem přírodní kosmetice opravdu vděčná, že olej do mojí koupelny přinesla. 

Jo a jen tak na okraj bych ráda poznamenala, že dávám přednost rafinovaným směsicím před jednodruhovými, ale i jednodruhový je lepší než nic. A taky si myslím, že do olejů opravdu DIY nepatří a že Saloos oleje v koupelně nechci.

Jílové masky

Přiznám se, že jílové masky mi přírodní kosmetika částečně vlastně vzala. Přírodní kosmetika mi vzala náladu koupit tu první masku, kde je napsané s jílem. Mívala jsem ráda Freeman masky, ale kvůli přírodní kosmetice si nejspíš už žádné nekoupím. Čistý jíl je totiž lepší a skvělý. Můžete si s ním namíchat cokoliv, koupíte ho za pár korun a snad není lepší přírodní maska.

Na druhou stranu já jsem teď úplně neskutečně líná si to doma míchat sama. Třeba už měsíc jsem na sebe nedala ani Tariku ani May Lindstrom, což jsou ty nejlepší masky na problematickou pleť všech dob, bohužel ale v sypké formě a mně se to teď fakt nechce míchat. Ani tak jíl nedokážu zavrhnout, akorát právě teď preferuji spíše už namíchané krémové masky. Prostě tak dlouho jsem si míchala svoje vlastní jíly, až mě to přestalo bavit a koupila jsem si Sukin. 

Odličovací balzámy

Tak, jak mě ta asijská kosmetika naučila používat odličovací oleje, tedy lehké mastné odlíčení, co jde ale umýt okamžitě vodou, tak přírodní kosmetika mě naučila používat mastné hutné nejde to umýt přírodní odličovací balzámy. Vlastně když se nad tím zamyslím, tak jasně jsou lepší odličovací balzámy, které jdou umýt jenom vodou a které beru na milost, protože jsou boží (Emma Hardie), ale moc jich není a raději bych dala v tomto přednost hutné mastnotě přírodní varianty.

Zrovna před pár dny jsem měla kurzor myši namířený na symbol košíku u Antipodes odličovacího másla. A já vím, že tenkrát, když jsem ho měla doma, tak jsem o něm moc oslavně nic neříkala, ale stýská se mi po něm. Jen tak z nostalgie se doma občas odličuji čistým bambuckým máslem a úplně se těším, až spotřebuji všechna možná odličovací mléka, co jsem doma nastřádala, a koupím si zase pěkně něco mastného, co budu muset dávat dolů z pleti hadříkem.

Voda ve spreji

Tak vodu ve spreji snad vymyslela přírodní kosmetika ne? Jako odpadní produkt různých čachrů s kytkama snad. A tak vznikly květové a květované a květinové a esenciální a jiné vody. A je pravda, že jsem celkem líná a hlavně až moc spořivá si kupovat hotové vody, takže používám už jenom vodu normálně z kohoutku (máme u nás měkkou vodu, takže pohoda). Jo a taky mi smrdí cokoliv s růží, což si myslím, že polovina přírodních vod ve spreji je růžová. Ale jinak prostě vodu ve spreji v mé koupelně zavedly značky přírodní kosmetiky.

Mastné balzámy

Čím mastnější, tím větší příroda. Stejně jako u olejů, tak i u mastných balzámů jsou právě přírodní značky odpovědné za to, že zrovna balzámy v péči o pleť potřebuji každý den a ještě víc. A ano jsem takový magor a tak mi ta mastnota vyhovuje, že si mažu olej a na to třeba bambucké nebo jiný balzám. Klidně i dva oleje pod mastný balzám. 

A stejně jako u olejů si myslím, že DIY balzámům nesvědčí. Já vím, že to svádí, vzít bambucké, rozpustit si ho, nakapat oblíbené esenciální a pochválit se za super vymazlený krém na pleť. No nevím, dávám přednost složitějším složením. A pokud nejsou (což tedy zrovna doma bohužel nemám, zakázala jsem si v tomto oboru nové nákupy), tak nejlíp prostě poslouží obyčejné bambucké.

Henna

Co tak říct víc o henně. Hennu mi dala přírodní kosmetika, když jsem začala být unavená všemi odrosty a smradem barev a už mě to nebavilo a vlastně bych si ani nechtěla barvit vlasy, ale jsem bohužel šedivá po otci už od dvaceti… tak mi příroda nabídla alternativu. A od té doby jsem se směrem k drogérkovým barvám zpátky neohlídla. Ano sice poletuji od jedné značky henny k další, ale chemické barvení už není pro mě.

(toto je starý článek z archivu 9/2017, ale zítra se pro změnu podíváme na to, co používám z přírodní kosmetiky právě teď, tedy v roce 2022)