trb 
Glass skin, honey skin, 10 step routine, 7 skin a podobně. To jsou asi tak nejčastější a nejskloňovanější trendy asijské kosmetiky. Což tedy toto jsou trendy, které přejímají západní média a o kterých nám říkají, že definují asijskou kosmetiku. Co jsem ale tak za poslední rok, co sleduji odilemonod, pochopila, tak ne všechno, co nám západní časopis předloží jako korejský trend péče o pleť, je opravdu trend v péči o pleť v Korei. A já se vlastně ani dneska nechci věnovat tomu, co jsou trendy péče o asijskou pleť. Chci vám ale ukázat 12 věcí, které se do mé péče o pleť dostaly v posledních tak deseti letech díky asijské kosmetice.
Nevylučuji, že danou věc, třeba mohli vymyslet i někde jinde než v daleké Asii. Ale do mojí péče o pleť se ten produkt dostal právě proto, že jsem sledovala asijskou kosmetiku, že jsem nakupovala asijské značky na eBay a že jsem si já a moje pleť tak nějak v nějaké fázi řekli, že toto je super. A možná už to dneska nekupuji v Asii, protože jsem našla alternativu s přírodnějším a lepším složením. Ale možná je to pro asijskou péči tak specifické, že východní varianta bude vždycky lepší než ta západní.
Už si nepamatuji, kdy a co jsem si koupila jako první. Podle mě to byla nějaká dekorativní kosmetika, protože tu mají v Asii často tak roztomilou, nejspíš to byl BB krém. Si myslím, že tam mě namotali jako první. A pak jsem zkoušela a zkoušela, ostatně to, co mi asijská kosmetika dala v péči o pleť, jsem si shrnula před pár lety v článku. Dneska tady je novější verze textu, s více produkty a popsané více slovy.
Až přehnané používání SPF
Trošku posedle si pamatuji jednu asijskou blogerku, co tak před pěti lety plus mínus psala recenzi na opalovací krém a o používání SPF. A ten krém měl snad nějak nízké SPF, nebo se nějak mazal, nedržel, možná obojí dohromady, to už nepamatuji. Ale uvízlo mi v paměti, jak tam popisovala, že cítila, že jí slunce doslova spaluje pleť na celém obličeji a jak cítila všechno to poškození a stárnutí a přišla si přismahnutá… a takto nějak podle mě vnímá asijská kosmetika používání opalovacího krému.
Z toho vychází až fanatická pravidelnost v používání i ve výši faktoru. Prostě nejede přes to vlak, opalovací krém se dává každý den ve vysokém SPF, vždy jako poslední vrstva. A nejlépe se dává i během dne, přes makeup sprejem nebo cushionem, nebo se jeden přemaluje. Prostě vysoké SPF musí být. A víte co, já s tím vlastně souhlasím. Tohle je jeden ze základů, co mi ta asijská kosmetika dala.
Dávám si alespoň padesátku každé ráno, je to součást mé ranní rutiny a den za dnem se na tom nic nemění. Ať už je léto nebo zima. Jo a v létě bezpodmínečně, na podzim a na jaře víceméně vždy a často i v zimě prostě dávám po obědě ještě jednu vrstvu. V zimě si tedy často vystačím třeba i s třicítkou, takže v zimním období pak používám všechny ty opalovací krémy, co nakoupím v nějakém nákupním záchvatu, kdy mi najednou nezáleží na výši SPF. Jinak ale když svítí sluníčko, tak si myslím, že padesátka je základ.
Že opalovací krém není jen SPF
U opalovacího krému se ještě chvilku zastavíme. Asijské opalovací krémy jsou jiné, než bývaly ty naše západní. A vlastně to tak nějak sleduji poslední třeba dva tři roky, jak se velké západní značky snaží pocitem těm asijským SPF přiblížit. Jsou lehčí, na pleti příjemnější, mají podle mě častěji i vyšší SPF. A co je víc, snaží se pleti nabídnout víc. Nejen ochranu proti sluníčku, ale taky hydrataci, péči proti pigmentovým skvrnám, speciální péči o akné a podobně. Konzistencí se přitom snaží být co nejlehčí a co nejméně na pleti vadit.
A tohle je prostě úžasné. Opalovací krém by měl hlavně chránit proti sluníčku, to je jasné. Ale pokud mi dokáže nabídnout i jiný benefit, tak je to ještě lepší. Hlavně v létě vždycky uvítám, pokud krém ještě hydratuje a lehce namaže, a nahradí tak denní krém. Protože v horku se nikomu nechce vrstvit dva krémy, denní a SPF. Takže nejen trend opalovacích krémů, ale hlavně ten trend lepších opalovacích krémů je prostě boží.
A hyaluron nemusí být jen v séru s přehnanou cenou
Dobře kyselina hyaluronová je používaná po celém světě a po všech možných druzích kosmetiky. Přijde mi, že výraznější pozornost se na hyaluron upřela hlavně v poslední dekádě a to především díky všem možným hydratačním sérům. A je pravda, že dneska už pořídíte různá hydratační tonika, která obsahují kyselinu hyaluronovou, ale toto prostě od prvopočátků měla hlavně ta asijská kosmetika správně. Alespoň já to tak vnímám, můj první velký hyaluron byl od Hada Labo, takže z Japonska, a vlastně jsem se od té doby nikam jinam ani neposunula. A pokud posunula, tak jsem se zase vrátila
Prostě velká alespoň 100ml lahvička naprosto jednoduchého složení, ale hlavně hyaluronu. Hydratační tonikum, esence, treatment… říkejme tomu jakkoliv. To chcete. Alespoň já to chci. Pořádně si nabrat do dlaní a aplikovat přímo dlaněmi na pleť. Což jen tak mimochodem mě vlastně taky naučila asijská péče o pleť. Klidně v několika vrstvách. Jo můžete si koupit hyaluron od Sturmové, 10 ml za skoro sto euro. A nebo si koupíte 100 ml za zhruba 10 euro v toniku a ono to vlastně vyjde nastejno. Nebo spíš možná i lépe, protože se nebudete bát si toho dát na obličej pořádné množství.
Jak má vypadat lehký krém
Když už jsme u toho hyaluronu v pořádně velkém balení, tak to samé by vlastně mělo platit i pro základní hydratační krém. Nemělo by to stát moc, mělo by to mít velkou flašku a mělo by to být naprosto nekonfliktní a super jednoduché. Přijde mi, že hlavně korejská kosmetika je na toto expert, že nějaký ten základní pleťový krém v pořádném 100ml balení nabídne snad každá drogérková značka.
Člověk si to tedy sice raději nekupuje, protože kdo by si chtěl koupit tolik krému, to je zásoba na půl roku a během půl roku chci ty krémy otočit, že ano. Ale pak si omylem koupí nějaké to Hada Labo, si myslí, že si kupuje hyaluronové tonikum, ale přijde pleťové mléko. S neuvěřitelně hebkou a lehkou konzistencí, přitom ale výživnou a opravdu hydratační. A vlastně si jeden uvědomí, že to není špatný koncept. (veškerá podobnost se mnou vůbec není náhodná, protože tak nějak se to stalo)
Že první toner vládne všem
Uznávám, že koncept first essence, tedy první esence je možná trošku přehnaný. Přece jenom by pak měla následovat ještě normální esence a toner a séra a ampule a podobně. Když ale mně to prostě dává smysl. Hned na začátku péče, tedy po odlíčení a umytí obličeje, si dáte něco hodně tekutého a hodně vlhkého, čímž si připravíte pleť na další péči. Ta se pak lépe vsakuje, lépe působí a vůbec je prostě lepší. Taky ta první esence většinou obsahuje látky proti vráskám a stárnutí pleti a co byste tak chtěli víc? Asi nic.
A já nejsem úplně zastáncem desetikrokové péče o pleť. Nejsem sice minimalista, ale dost často se obejdu třeba s pěti kroky. Ale prostě to, že je první krok mokrý a na mokrou pleť se pak teprve vrství další produkty, tak to mi je hodně blízké. Navíc dejte do toho třeba i jen malou pověst toho, že to působí proti vráskám a já toho na sebe naleju kotel a vůbec mě nebude bolet prodejní cena. Takový je asi zhruba můj postoj k prvním esencím z asijské kosmetiky a docela bych si i přála, aby první tonery prodávaly i ty naše západní značky. Koupila bych to všechno.
Že s maskou se dá spát
Spací maska mi vždycky přišla strašně divná. Vlastně jsem to nechápala, proč nějaká spací maska, když přece by stačilo tomu říkat normálně noční krém. Ale uznávám, že co jsem pár těch sleeping mask vyzkoušela, tak je to jiné. A asi to stojí za vyzkoušení. Konzistencí jsou tyto sleeping packy vždy dost podobné. Jsou spíše gelovité, hodně glycerinové, s mléčnou krémovou barvou. Na kůži jsou lehké, ale když si sáhnete na pleť, tak je nejspíš ucítíte, můžou i lepit (a bohužel můžou ucpávat póry). Čím prémiovější značka, tím méně to lepí a tím více se konzistence blíží krému.
Sleeping packy/masky pak mají v podstatě jednu hlavní úlohu a to fixovat všechno večer namazané pod okluzivní vrstvou. Která zlepší celkovou hydrataci, může zlepšit regeneraci pleti a může mít i další efekty, podle složení a formulace dané masky. A musím tedy uznat, že většina sleeping masek, co jsem vyzkoušela, opravdu výrazně pomáhala hydratovat a obnovovat tón pleti. Ráno jsem se pak budila vždy odpočinutější. Prémiovější (a dražší) varianty, například od Sulwhasoo nebo History of Whoo, pak většinou i rozjasňovaly, sjednocovaly tón pleti, mega regenerovaly.
Možná si myslíte stejně jako kdysi já, že spací maska je vlastně jen převlečený noční krém. Podle mě ale v péči o pleť místo má a přiznám se, že ani olej, krém, balzám, cokoliv dalšího se většinou konzistencí a efektem ke spací masce moc nepřiblížilo. Jinak sleeping masky používám spíš náhodně a nárazově, ale pokaždé, když se k nim dostanu, tak mám o něco spokojenější pleť.
Že pod prostěradlem se dějí věci
Sheet masky byly jedny z prvních, které vzaly z východu útokem západní trhy. Bych si tak řekla, že nějakou platýnkovou masku vyzkoušela v posledních pěti letech většina z nás. A nejen to, většina z nás je doma i hromadí, alespoň já je tedy hromadím. Protože se tak snadno nakupují, ale nějak mě až tak nebaví a zapomínám je používat. To ale nic nemění na tom, že v péči o pleť mají velmi užitečnou roli. A uznávám, že mám zrovna období, kdy platýnka moc nepoužívám a musím se do nich nutit. Abych je konečně taky někdy spotřebovala. Na druhou stranu, pokaždé když se konečně donutím, tak pak nikdy nelituji. A ráno se mi moje pleť tak nějak víc líbí.
Jak platýnka fungují? Existuje velké množství platýnkových masek, každá z nich slibuje něco jiného, ale ve své podstatě tyto masky hlavně hydratují. Jsou vlhké, namočí pleť, ta jak houba do sebe vsákne všechny aktivní látky z platýnka. Případně všechny látky a produkty, které jste namazali pod platýnko. Navíc platýnko pleť izoluje, díky tomu se kůže opravdu namočí a maximálně se hydratuje. Chcete pleť oživit a rozjasnit její tón a zlepšit její barvu? Zkuste si večer pravidelně dávat sheet masku.
TIP: Chcete účinek platýnkové masky ještě více podpořit? Po sundání platýnka se namažte ještě sleeping packem.
Jak moc láska je dvojí čištění pleti
Nějaká verze toho odlíčení a vyčištění pleti tady samozřejmě byla vždycky. Ale konkrétní označení double cleansing je tak nějak majetkem asijské kosmetiky. A je pravda, že zrovna tam mají oba dva ty kroky pořádně vychytané. Zatímco tady v Evropě se prosazovala micelárka a suché čištění, tak na dalekém východě se odličovalo i čistilo vodou. Vatový tamponek byl pomalu sprosté slovo a na oba večerní kroky čištění bylo k dispozici tolik produktů, až to jeden nestíhal všechno vyzkoušel.
A já sice nejsem úplně srozuměna s tím, že by dvojí čištění byl ten zázrak, který vás zbaví akné a dalších problémů s pletí, hlavně s tou aknózní a tak. Ale myslím si, že dvojí čištění je základ, který by měl mít zmáknutý každý. Protože teprve na tomto základu je možné stavět další péči a řešit zbylé problémy.
Jak skvělé jsou odličovací oleje, které smyjete vodou
Oleje, které emulgují s vodou, jsou neskutečně skvělá vychytávka. Stejně tak i balzámy, u těch si ale myslím, že jsou lepší ty západní (jako třeba Emma Hardie) a ty východní mi většinou přijdou takové nijaké. Práci asi odvedou, ale požitek z odličování nemám. Oproti tomu oleje mají fakt vychytané a v mnohem větším výběru než u nás u západních značek. Sice já osobně dávám přednost přírodním hutným olejům, které ani nemusí emulgovat. Ale pro naprosto jednoduché expresní odlíčení jsou ty asijské odličovací oleje prostě geniální.
Stačí nanést a promasírovat na pleti. Oleje na sebe navážou veškerou nečistotu a špínu, pak se spojí s vodou a normálně se umyjí. U těch asijských odličovacích olejů dokonce ani nebývá tak často problém s povlakem, většinou se oleje umyjí bezezbytku, alespoň taková je moje zkušenosti. Pokud zůstane nějaký povlak, bez problémů jde umýt druhým krokem čištění.
Že nízké pH u čištění pleti má svůj důvod
Low pH cleansery jsem opět poprvé viděla u asijské kosmetiky. Ať už to jsou čisticí gely nebo jemné čisticí prášky, low pH se vám v Asii bude podle mě hledat snadněji než u západních značek. I když i tam došlo v posledních letech ke změnám, stejně mi přijde, že řada tradičních značek pořád trvá na tom, že čisticí gel má přece pěnit a umýt úplně dočista dočista.
Čisticí gel s nízkým pH je ale pro pleť daleko prospěšnější. Nízké pH čistícího gelu, prášku či podobně totiž nenarušuje ochrannou vrstvu pokožku. Čištění vodou tak méně vysušuje a je šetrnější. Naopak agresivnější čištění pleti může dehydratovat, způsobuje černé tečky nebo akné a pupínky, urychluje stárnutí pleti a podobně. Což trošku paradoxně nejvíce nejčastěji vysušují prostředky proti akné. Ale tím, jak jsou agresivní a pleti berou přirozenou ochranu, tak vlastně akné způsobují a můžou ho i zhoršovat.
Že s práškem se žije lépe
Čisticí prášek na pleť je naprosto úžasná věc. Jasně trošku jsem si svoji posedlost těmito prášky způsobila sama, chtěla jsem koupit všechno a hned, tak jsem toho hodně pokupovala, takže teď vlastně nepoužívám nic jiného. Ale vlastně mi to vůbec nevadí. Prášky (alespoň tedy ty asijské, které mám) jsou neuvěřitelně šetrné, přitom ale vyčistí pleť. Nenechávají povlak, ale opravdu nenechávají ani atom špíny. Jemně pění. dají se používat s Foreem, přitom nevysušují. Prostě jen nechají čistou spokojenou pleť.
Navíc je s práškem sranda. Nebo sranda je asi přehnané slovo, ale mě používání práškové formy baví a zatím se mi to neomrzelo. Prášek se taky super balí s sebou na cesty, prostě si jen trošku odsypete a můžete se rovnou umývat. V plném balení je to celkem kompaktní záležitost, piksla nezabírá příliš mnoho místa, ale vydrží fakt dlouho. Stejně velké balení čisticí gelu bych měla třeba do tří měsíců pryč, prášek i po půl roce mám. A jak je to ta prášková forma, tak se podle mě ani nemá šanci zkazit.
Jak moc praktické jsou BB a CC krémy
Mám takový pocit, že BB krémy je to, co mě k asijské kosmetice původně přivedlo. Protože to mělo pověst krycího makeupu, protože se to vlastně jmenuje blemish balm, takže by to mělo být úplně totálně vhodné pro problematickou pleť a protože já tenkrát mívala problematickou pleť a potřebovala jsem toho zakrývat docela dost. BB měly také pověst dlouhotrvajícího krytí, zároveň přirozeného vzhledu a taky to hydratuje, má to SPF, dobře se s tím pracuje, většinou to i rozjasňuje, takže co víc si od makeupu přát.
Přiznám se, že si sice stále myslím, že BB krémy je super vynález. Hlavně proto, že všechny ty pozitivní vlastnosti dost často opravdu BB krémy mají a opravdu to tak funguje. Na druhou stranu moc teď BB krémy nepoužívám a už vůbec neuvažuji o tom, že bych si koupila nový. Jasně částečně je to dané tím, že si zrovna nekupuji ani makeupy a taky ty makeupy nepoužívám a vlastně se skoro vůbec nemaluji. Trošku si ale myslím, že BB krémy už jsem přerostla, že bych teď přece jenom dala spíše přednost tradičnějšímu makeupu. I když kdo ví, možná se k BB někdy vrátím, já se s nimi měla fakt dobře.
Jak může taky vypadat makeup
Což tedy s BB a makeupy souvisí i můj poslední bod. Musím se přiznat, že mě v posledních týdnech a hlavně během toho léta fakt dostaly toneupové opalovací krémy. Vlastně to nechápu, jaktože mi taková nenápadná věc, jako například fialově lehce zbarvený bílý opalovací krém, může nahradit makeup. A vlastně i rozjasňovač a taky hydratační krém. Jo a nezapomínejme na vysoké SPF. Přitom já ty tone up opalovací krémy zkouším už třetím rokem. A třeba před dvěma lety mě spíš štvaly, vadilo mi to dlouhé rozmazávání a přišlo mi, že jsou na mně vidět. Nevím, co se letos tak změnilo, ale změnilo.
Momentálně používám hlavně Skin Aqua Tone Up Essence a naprosto chápu, proč je to nejoblíbenější a neprodávanější toneupový opalovací krém v Japonsku. Protože tohle je takový malý zázrak. Stačí namazat a mám najednou sjednocenější pleť, navíc to dost obstojně hydratuje a nechává to hezky rozjasněnou a takovou na pohled zdravou pleť. Vlastně nejen na pohled, ale i na dotek a přijde mi, že i dlouhodobě.
Ve světle tohoto toneupového krému, pak tak nějak nechápu, proč západní značky uvízly v síti tónovacích krémů. Můžete zamířit do lékárny i do drogérie a najdete SPF s tónováním, která vám mají nahradit makeup. Ale nefunguje to, skoro nikdy to nefunguje. Nekryje to, spíš je to hodně mastné, když toho namažete víc a vrstvíte to, tak je to často vidět, přitom to stále nekryje. Když toho namažete míň, tak si zase snižujete SPF. Proti tomu jsou ty japonské tone up krémy prostě jak z jiného světa. Z výrazně lepšího jiného světa.
A možná bych toho našla ještě víc. Asijská kosmetika je výrazně v trendu a co je ještě lepší, výrazně ovlivňuje nejen vnímání péče o pleť, ale i produkty nabízené na našem západním trhu. A já si myslím, že je to dobře. V čem ovlivnila asijská kosmetika vaši péči o pleť? Možná jsem na něco opravdu významného zapomněla?
4 thoughts on “13 věcí, které mě naučila asijská kosmetika”