Kdy a proč řešit pH v kosmetice?

Měřit a sledovat pH používané kosmetiky je taková vyšší dívčí péče o pleť a myslím, že to málokdo dělá. A kdo to dělá, tak to stejně dělá jen občas a rozhodně podle mě neví přesně, kolik je pH toho a toho produktu každý jeden den používání. Je opravdu nutné měření pH kosmetiky?

Sledování pH bylo hodně trendy asi před pěti lety, kdy ostatně vznikl poprvé článek na toto téma na starém blogu. A protože starý blog mizí do nenávratna a já si myslím, že by to nemělo tak úplně zmizet, tak dneska takový starší článek, ale kompletně přepsaný. Navíc si stejně nikdo nepamatujete, že jsem na toto téma kdysi psala. Alespoň já si to nepamatovala.

Jak vysoké pH má pleť?

Něco o přirozené pH pleti jste nejspíše už zaslechli. Třeba v reklamě na kosmetiku, která říká, že 5,5 je to pravé číslo. Většina odborné literatury se shoduje zhruba na hodnotě 4,5 – 5,75, jako širší interval se udává pH 4 – 7. Přičemž nejčastěji můžete narazit na to, že zdravé pH lidské pokožky je o něco nižší než pH 5, jako nejčastější hodnota je uváděno 4,7. A také je možné narazit na informaci, že většinou mají muži nižší pH pokožky než ženy a že nejméně kyselá kůže je často na tvářích.

Jen malá odbočka, pro jistotu. Hodnoty pH čehokoliv se pohybují od 0 do 14, přičemž 7 je považováno za neutrální pH. Cokoliv nižšího je kyselé, cokoliv vyššího je zásadité. 7 je většinou pH vody, přičemž čím tvrdší voda, tím většinou vyšší má pH. Není náhoda, že tvrdá voda pokožku vysušuje, je to dáno i vyšším pH, které narušuje přirozené kyselé prostředí kůže. Slaná voda by měla mít například pH až 9 a měkká dešťová voda může mít pH kolem 5,5.

U kosmetických produktů je možné měřit pH, ale například u oleje pH nezměříte. U spousty produktů bude jejich pH často ovlivněno i vodou, kterou máte doma, protože produkty smýváte z pleti vodou. Produkty je možné seřadit podle toho, jaké mají pH, nejnižší pH najdete u BHA a AHA kyselinových produktů, nejvyšší pH pak u různě pěnivých produktů, například mýdlo má pH kolem 8.

Proč sledovat pH kosmetiky

Takže přirozeným pH pleti je hodnota lehce pod 5. Pleť není neutrální z hlediska pH, ale je mírně kyselá. Pokud by byla pleť kyselá moc, tak by byla podrážděná, reagovala by neadekvátně, hodně by se mastila, protože by se snažila nahradit kyselý ochranný plášť. Pokud by byla pleť zásaditá, tak by se vysušovala, tvořila by se suchá místa, pleť by se dále vysušovala, ale zároveň by se mastila, jak by se snažila nahradit ten ochranný plášť.

Jak příliš kyselá, tak i příliš zásaditá pleť může na tento nerovnovážný stav reagovat v podstatě stejně. Můžou se tvořit pupínky, černé tečky a akné. Pleť se pomaleji regeneruje, rychleji stárne, vlastně se vysušuje a dehydratuje, protože v sobě neudrží vodu. Přitom si myslím, že větším rizikem, ve smyslu častějším rizikem, je málo kyselá pleť. Pokud to přeženete s kyselinami, tak se většinou pleť rychle ozve a většinou vám to dojde. Že těch kyselin bylo moc a že by to chtělo ubrat.

Málo kyselé nebo až zásadité pleti si totiž nemusíte všimnout. Tedy všimnete si možná suché a dehydratované pleti, ale toto budete přisuzovat jiným vlivům. Že je studené počasí, že máte nedostatečně výživný krém, že byste si měli koupit lepší hydratační sérum. Přitom častou příčinou může být jen příliš zásaditý čisticí produkt. Ale zásaditá kosmetika po použití prostě nekřičí z pleti stejně jako, když to přeženete s kyselinami.

Kyselý ochranný plášť pleti

Takže různé produkty mají různé pH. A pleť v neutrálním rovnovážném stavu má přirozeně pH o něco málo nižší než 5. To jsou tak zhruba fakta o pH pleti a kosmetiky. Pleť je přirozeně mírně kyselá a tomuto se říká kyselý ochranný plášť pleti. Pokud je zachován, tak je pleť v komfortním stavu, nemusí se bránit proti příliš kyselému nebo zásaditému prostředí.

Proč je pleť vlastně kyselá? Tento mírně kyselinový ochranný plášť totiž představuje nepříznivé prostředí pro různé patogeny a kožní bakterie. Kyselá pleť má tak přirozeně posílenou svou vlastní ochranu. Lépe zadržuje vodu, lépe se brání proti vzniku pupínků i proti vzniku černých teček. Je to zázračné řešení mnohých problémů, které můžete mít s pletí a které je zadarmo. Stačí jen jediné. Zbytečně tento kyselý plášť nenarušovat a nezhoršovat jeho stav.

Jak a čím se kyselý plášť pleti narušuje?

Nejčastěji se toto kyselé prostředí naruší vodou. I ta nejkyselejší dešťová voda má totiž stále vyšší pH než pleť. A protože se většinou myjeme pravidelně a dvakrát denně, tak dvakrát denně voda narušuje kyselé prostředí pleti. Ostatně proto byly kdysi vynalezeny micelární vody. Aby nabídly alternativu umytí pleti vodou a zachovaly kyselý ochranný plášť pleti.

Pleť má samozřejmě samoregulační mechanismy a dokáže tento kyselý plášť opět obnovit. Není to ale hned a může to trvat až několik hodin. A pokud se myjete často a rádi a přidáte k tomu i nějaký méně šetrný čisticí prostředek a hodně teplou vodu, tak je možné, že té ideální kyselosti mezi umytím pleti vodou ani nedosáhnete.

U používané kosmetiky jsou největší hrozbou pro kyselé prostředí právě umývací prostředky. Mýdlo, různé sprchové gely, šampony, čisticí gely a podobně. Neplatí to samozřejmě pro všechny produkty, ale pokud to pění, je dost pravděpodobné, že to má spíše zásadité pH. A čím více to pění, tím vyšší to může mít pH a tím více to pleť vysušuje a narušuje její přirozenou kyselost. Je to hodně zjednodušený pohled, ale většinou to tak je.

Jak se kyselý plášť normalizuje?

Ještě menší odbočka, aneb jak se chová kůže po narušení kyselého ochranného pláště? Dokáže se poměrně rychle stabilizovat. I když tedy jak se to vezme.

Pokud vezmeme jako předpoklad, že umytím obličeje vodou se zvedne pH pokožky na hodnotu 7 (pH vody je zhruba 7 – 8), tak během 20 až 30 minut po umytí se dokáže pokožka vybalancovat naprosto sama a získává opět kyselé pH, laboratorní měření ukázalo asi tak něco málo pod 6 (přesněji 5,75), pak už to jde ale pomaleji. Hodnoty pH bližší k 5 má pokožka až zhruba dvě hodiny po umytí, dál to klesá už velmi pomalu a trvá to třeba 24 hodin.

Důležité ale je, že během asi půl hodiny se kůže sama o sobě okyselí. A v podstatě po 30 minutách není až takový rozdíl v tom, jaký jste použili čisticí gel, mýdlo nebo cokoliv. S low-pH čisticím gelem se hodnota pH pokožky vychýlí třeba na 6 a po třiceti minutách se pH vrací na asi 5,5 – 6. S agresivnějším čisticím gelem se hodnota pH pleti vychýlí až k 7 a po třiceti minutách se vrací k 6.

Takže ano, pokožka se dokáže vyrovnat s narušením kyselého ochranného pláště, bez ohledu na to, jak moc nízké či vysoké pH má váš čisticí gel. Existuje ale řada studií, které tvrdí, že i jen krátké několikaminutové narušení pH kůže do vyšších hodnot je škodlivé, navíc škoda není viditelná a jasná hned, ale kumuluje se a projeví se třeba až po čase. Dává tak smysl narušení kyselého pláště minimalizovat právě použitím vhodné čisticí kosmetiky s nižším pH.

Je nutné sledovat pH veškeré kosmetiky?

I přes to všechno a i přes to, že mám doma pH papírky, si ale myslím, že sledovat urputně pH kosmetiky je zbytečnost. Ano, řekla jsem to. I přesto, že jsem si samozřejmě obdobím urputného sledování pH taky prošla. Přičemž sledovat si po domácku pH je podle mě zbytečnost ze dvou důvodů:

• zaprvé pokud si vybíráte šetrné (tím myslím šetrné složením a přírodní složení taky neuškodí), tak ty čističe zas až tak vysoké pH nemají,
• zadruhé je (případně mělo by být) povinností výrobců si správné pH produktů ohlídat.

Takže fanatické sledování pH je zbytečnost a podle mě běžný uživatel kosmetiky pH papírky doma nepotřebuje. No dobře, ale buďme trošku pokročilí a povězme si, kde sledovat pH, když pokročilí být chceme. Je dobré to sledovat u těchto produktů:

• čisticí gely, pěny a odličovací produkty,
• sprchové gely, šampony, vlastně všechno, co používáte s vodou,
• kyselinové produkty,
• produkty s l-ascorbic acid
• i další produkty s různými aktivními látkami.

(1) čisticí produkty

Takže gely, pěny, krémy, cokoliv, čím si ráno i večer umýváte pleť. pH u těchto produktů je nutné sledovat, protože příliš vysoké pH narušuje ochranný film pokožky a dělá ji náchylnější ke spoustě věcí: pupínky, stárnutí, vrásky, černé tečky, oslabení, začervenání, zpomalená regenerace, vlastně cokoliv. Ono to kyselé pH pleti bude narušené už jen samotnou vodou. Je tedy na místě sledovat i kosmetiku, kterou s vodou používáte, abyste to ještě nezhoršovali.

Čisticí gel by měl mít ideálně pH alespoň mírně kyselé, aby neutralizoval zásaditost vody a při použití příliš nezvyšoval pH pleti. Jak ale takový čisticí gel/krém/cokoliv najít? U některých výrobců najdete pH v samotném popisu produktu, hledejte označení low-pH. Není to ale rozhodně pravidlo. Je tak dobré hledat produkty, které mají v popisu šetrné, jemné, jsou určené pro citlivou nebo suchou pleť. Čisticí produkty s nízkým pH by taky neměly obsahovat pěnivé sulfáty a agresivní pěnidla, často bývají označované jako bez mýdla. V dnešní době navíc můžete narazit i na čisticí produkty, které obsahují kyseliny nebo enzymy a jsou přirozeně kyselé.

Jaké je optimální pH čisticího gelu? Optimální by samozřejmě bylo, kdyby se čisticí produkty pohybovaly s pH kolem 5. Ale podle mě cokoliv pod 7 může být označeno jako low-pH a bude k pleti dostatečně šetrné. A jen tak zkusmo jsem si zkusila na papírky čisticí gely a prášky, co mám doma, a jejich pH se pohybuje spíš někde mezi šesti a sedmi. Papírek vpravo s výrazně zeleným výsledkem byl namočený v mýdle, zbytek papírků odpovídá pořadí produktů na fotce.

Jak si vybrat šetrný čisticí produkt?

• Je označený jako low-pH, případně má své pH napsané na obalu.
• Je označený jako šetrný a jemný, nepěnivý nebo pečující.
• Zpravidla neobsahuje SLS, mýdlo a jiné výrazně pěnivé složky.
• Může obsahovat některou z AHA i BHA kyselin či enzymů.
• Proč sledovat pH produktů péče o pleť?

(2) šampony a sprchové gely

Stejná pravidla jako pro čistění obličeje pak samozřejmě platí i pro umývání celého těla i hlavy. Jen je kůže na celém těle trošku odolnější a problémů s kyselým ochranným pláštěm si ani nemusíte všimnout. I tak ale platí, že příliš zásaditá péče pokožku oslabuje, můžou se tvořit pupínky a černé tečky, pleť bude stárnout rychleji, bude ochabovat a bude se hůře bránit proti vnějšímu prostředí. Navíc může pokožka svědit.

Příliš vysoké pH v šamponech zase může znamenat vysušování pokožky, ta se pak rychleji mastí a způsobuje mastné vlasy. Stejně tak může špatné pH vlasové péče způsobit lupy, různé svědění a další problémy.

Stejně jako u čištění pleti je proto vhodné sáhnout po šetrných sprchových gelech a šamponech. Při umývání čehokoliv na těle totiž platí stejné zásady jako pro čističe pleti. Tedy nejlépe bez sulfátů, bez mýdla, s obsahem třeba AHA kyselin a s nižším obsahem pěnidel. Dobré jsou například sprchové oleje nebo jiné emulze, které ale moc nepění. Ve vlasové kosmetice je zase vhodná jen šetrně pěnivá péče.

(3) produkty s AHA/BHA

Ovocné kyseliny by už podle názvu měly být kyselé. A jejich optimální pH v produktu je opravdu kyselé. Pokud není, tak produkty s AHA nebo BHA ztrácejí svou účinnost/sílu. Je to jednoduché. Koupili jste si drahé tonikum s kyselinou mléčnou, ale přijde vám, že nefunguje? Pokud má příliš vysoké pH, tak to bude nejspíš tím. To samé platí pro peelingy, pro masky, pro krémy, pro séra, pro cokoliv, od čeho očekáváme, že to bude kyselinovat.

To ale neznamená, že s vyšším pH jsou tyto produkty neúčinné. BHA by měla fungovat i s vyšším než ideálním pH. AHA kyseliny s vyšším pH přestávají kyselinovat, ale zase mají hydratační účinky. V tomto je důležité se podívat na celý produkt a zamyslet se nad tím, co vlastně výrobce slibuje. I tak ale platí, že pokud chcete používat kyselinový produkt a chcete, aby měl kyselinové výsledky, tak by tento měl mít nízké pH. A to nižší, než je přirozené pH pleti.

Tyto produkty také často nejen plní úlohu chemického peelingu, ale také tonizační. Tedy ve smyslu tonizace té staré pradávné, kdy tonery měly především regulovat pH pleti po umytí vodou. Kyselinové tonery s nízkým pH zvyšují kyselost pleti a chrání kyselý ochranný plášť. Je to ale dvousečná zbraň, protože pokud se dostane pH pleti naopak až moc nízko a do moc kyselinových oblastí, tak dojde v podstatě ke stejnému poškození jako při příliš zásaditém stavu.

Jaká jsou ideální pH pro AHA a BHA kyseliny?

• AHA by měla být ideálně mezi 3 – 4, tak bude mít optimální účinky, při vyšší pH jsou AHA kyseliny spíše hydratační, pro peelingové účinky i při vyšším pH musí být jejich koncentrace v produktu vyšší.
• BHA funguje nejlépe někde kolem pH 3, ale studie ukázaly, že i při vyšším pH BHA stále funguje celkem obstojně, kyselost BHA produktů si tak nemusíte hlídat až tak usilovně.
• Jaké jsou AHA a BHA kyseliny v kosmetice?

(4) vitamin C

Další aktivní látkou, u které na pH opravdu záleží, je vitamin C a to především ve formě l-ascorbic acid. Kyselina askorbová je totiž velmi nestabilní a pro správné účinky na pokožce je třeba, aby bylo její pH kyselé. Pokud má céčko v této formě vyšší pH, tak se stává neúčinným, protože je vysoce nestabilní.

Z toho vyplývají dvě významná doporučení pro céčková séra s l-ascorbic acid. Zaprvé je nutné je správně skladovat, aby nebylo narušeno pH. A zadruhé je vhodné je správně používat, při nanášení na právě umytý obličej se snižuje jeho účinnost, naopak ve spojení s kyselinami tuto účinnost maximalizujete, kombinujete totiž kyselé s kyselým. (Akorát to může být až moc pro pleť.)

No a třetím doporučením by bylo sáhnout po derivátech vitaminu C, které jsou stabilnější a které nepotřebují zachovat tak výrazně nízké pH pro účinnost produktu. Mezi takové deriváty patří třeba SAP (Sodium Ascorbyl Phosphate) nebo MAP (Magnesium Ascorbyl Phosphate). Podle mých zkušeností jsou sice tyto formy céčka mnohem méně účinné a fungují o dost pomaleji, na druhou stranu jsou opravdu stabilnější a pH produktu si nemusíte tolik hlídat.

Jaké je optimální pH kosmetiky s vitaminem C?

• Základní céčko (L-ascorbic acid) má ideální pH 2,5 – 3,5, nad pH 3,5 je silně nestabilní.
• U dalších forem se optimální pH liší.
• Sodium Ascorbyl Phosphate má optimální pH kolem 6 – 7.
• Magnesium Ascorbyl Phosphate a Ascorbyl Tetraisopalmite jsou pH neutrální.

(5) další aktivní látky a produkty

Nejvýraznější pověst pH sensitivního produktu má vitamin C s kyselinou askorbovou. Ale i další aktivní látky mohou být citlivé na pH a optimálně fungují jen v určitém rozmezí. Dobrou zprávou je, že většina dalších aktivních látek a stejně tak i většina kosmetických produktů se svým pH pohybují někde mezi 5 až 7. Jsou tedy mírně kyselé a přizpůsobené přirozenému stavu pleti a nenarušují kyselé prostředí pleti.

Některé aktivní látky ale můžou být citlivé na příliš nízké pH. Často se zmiňují například retinoidy (optimální pH působnosti je 5 – 6) nebo niacinamide (optimální pH je 5 – 7). Poslední studie ale spíš ukazují na to, že tyto látky jsou víceméně stabilní, s tím, jak postupuje výzkum v kosmetickém průmyslu, jsou tyto látky stále stabilnější a můžete je používat bez omezení. Dobré ale je při každém produktu číst doporučení výrobce a řídit se případně instrukcemi přiloženými k produktu.

Pokud se i tam bojíte, že narušíte nízkým pH například působení retinoidů, tak vždycky můžete mezi aplikací AHA kyselin a retinoidu počkat dvacet minut až půl hodiny.

Kdy si hlídám pH produktu já?

Abych se přiznala, tak u čisticích gelů a jiných mi na pH až tak nezáleží. Změřila jsem si pár produktů a nějak vysoké mi to nepřišlo, většinou jsem se pohybovala kolem šesti, ale těžko říct, kolik přesně, ty základní papírky zas nějak přehnaně přesné nejsou. Všechno to byly přírodní gely, bez výrazných silných agresivních sulfátů.

Na pH mi záleží hlavně u kyselin a vitaminu C. Protože prostě, pokud je pH příliš vysoké, tak tyhle věci nefungují. Což je dost opruz, když si koupíte nějaké to sérum za desítky dolarů, k tomu zaplatíte předražené poštovné a pak by to nefungovalo. Takže si dávám pozor a není asi od věci překontrolovat, že věc, která vám přišla, nemá pH úplně mimo svůj rozsah. Třeba občas se mi stane, že odložím AHA tonikum přes léto, a když se k němu na podzim vrátím, tak už nikdy nefunguje. Změřím tomu pH a je někde kolem 6 a prostě to nefunguje tak, jak by mělo.

Takže potřebujete si domů sehnat lakmusové papírky a začít si všechno měřit? Asi bych řekla ANO zhruba ve třech případech a to pokud:

• vás to bude bavit, chcete o té kosmetice, co používáte, vědět co nejvíce, a tak nějak vás to zajímá,
• si nejste jistí, že nenarušujete pH své pleti, a chcete si čisticí produkty otestovat,
• trváte na tom, že chcete mít co nejúčinnější céčko a kyselinové produkty, a chcete si to ověřit.

Pokud vás to zajímá, pokud si chcete být jistí a pokud si to chcete zkusit změřit, tak ano lakmusové papírky je dobré mít doma.

Jestli vám to ale přijde nadbytečné, tak si myslím, že to rozhodně není povinnost. A je prostě jednodušší se spolehnout na výrobce, že je produkt naformulovaný, jak má. Taky ne každý má energii a chuť na to, řešit neustále kosmetiku a nechce pH řešit. Upřímně já taky třeba rok po lakmusovém papírku nesáhnu. A vrátím se k nim jen, když mám pocit, že si chci pH produktu ověřit.

A ještě poslední na závěr: kde koupit lakmusové papírky? Já mám staré balení z eBay, určitě najdete i na různých českých eshopech, dokonce jsem je viděla v Teta drogérii, mívají je i v lékárnách a podobně. Můžete také koupit i přesnější verze, ty moje, co jsou dneska nafocené, jsou fakt jen tak plus mínus. Navíc, než jsem to nafotila, tak papírky dost uschly, takže dnešní fotky jsou opravdu jen orientační a neberte je moc za slovo. Bylo to jen takové nedokonalé domácí měření…